Obnovitelné zdroje energie zažívají boom. Bez ohledu na pocity, které v nás vyvolává Greta Thunbergová a její tažení za lepší svět bez emisí CO2, je zřejmé, že odklon od spalování uhlí k bezemisním zdrojům energie bude zrychlovat. A technologický vývoj tomu nahrává. Technologie zlevnily do té míry, že ve Španělsku či Německu vidíme aukce zelených energií za cenu srovnatelnou s energií z konvenčních zdrojů, 56 eur za MWh. Obnovitelné zdroje budou i bez dotací čím dál atraktivnější.
Výběr vlastního projektu, ve kterém investor může koupit podíl, případně ho koupit celý, představuje poměrně komplikovanou úlohou orientace ve velkém množství investičních příležitostí. Z pohledu fondu je na prvním místě maximální eliminace rizik a ochrana vkladů od investorů. Z tohoto důvodu fondy, a mezi nimi i Nova Green Energy, investují do projektů s jistou formou garance. Dlouhodobě se většina fondů orientuje na projekty obnovitelných zdrojů energie, které se vyznačují garancí odběru veškeré vyrobené energie za garantovanou cenu, která je například v ČR stanovena na 20 let, na Slovensku na 15 let a v Maďarsku na 25 let.
„Navíc důraz na vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu roste,” upozorňuje Ondřej Žídek, fund manager Nova Green Energy.
Investice do hmotných aktiv přináší investorům větší jistotu a klid. Zpravidla drží svou hodnotu a přináší stabilní výnos, který není tolik závislý na dění na trhu. Tyto investice nemají ani tendence klesat do záporných hodnot.
„V dnešní době investor očekává úplné navrácení své vložené investice i s přiměřeným ziskem ve výši srovnatelných investic v energetickém odvětví, který se pohybuje v průměru mezi 7 a 8 %. Projekty OZE jsou poměrně stabilní a je o ně na trhu zájem. Kdo má dobrý projekt, obvykle se ho nechce vzdát,“ dodává Žídek.
Fond držící podkladová aktiva v podobě projektů vodních, větrných či fotovoltaických elektráren má předem dané, a navíc garantované tržby na dobu života investice. Náklady lze u těchto projektů dobře predikovat, kontrolovat a korigovat. Proto je tvorba a stabilita ekonomického plánu projektu relativně jednoduchou záležitostí. Největším rizikem z pohledu těchto projektů je riziko regulatorní, tedy změna podmínek podpory, která se ale zpravidla týká buď jen jednoho státu nebo jen jedné technologie.
„I s těmito změnami jsme se již v minulosti setkali a optimální obranou je mít portfolio správně diverzifikované. Tedy správně rozmístěné jak technologicky, tak i regionálně,“ uzavírá Ondřej Žídek.
Při dodržení všech podmínek jsou výnosy takového portfolia dlouhodobě srovnatelné s výnosy akciových trhů, rizikem kolísání se však blíží dluhopisovým trhům. Investoři však musí počítat s tím, že investiční horizont je v tomto případě výrazně delší, minimálně 5 až 7 let.
Článek na euro.cz zde.
