Má-li se Evropa postupně do třiceti let posunout k uhlíkové neutralitě, musí zabrat především v oblasti obnovitelných zdrojů. To samé, možná dvojnásob, platí o České republice. Vzhledem k našim klimatickým a zeměpisným podmínkám zde připadají v úvahu především fotovoltaické elektrárny. Potenciál vodních je téměř vyčerpán a lokalit pro využití větrné energie mnoho není.
V České republice má však fotovoltaika tak trochu psí hlavu. Politici stále živí u části laické veřejnosti představu, že fotovoltaika je zlo, které nesmíme dopustit.
Jak ale napsal redaktor idnes.cz Martin Petříček v textu Střechy solárníkům nestačí, chtějí budovat panely i na zemi. Vláda to odmítá:
“... Proč ministerstvo není v případě solárů aukcím nakloněno? Úředníci mají před očima stále solární boom před deseti lety, kdy stát neuváženě vysokou podporou dal vzniknout nové „třídě“ solárních baronů. Během dvou let vyrostlo v Česku obrovské množství solárních elektráren, často na kvalitní zemědělské půdě. Česko jejich majitelům (a majitelům dalších podporovaných zdrojů) vyplatí v průběhu dvaceti let celkově bilion korun.
Nizozemský profesor energetických systémů Kornelis Blok, s nímž MF DNES nedávno hovořila, však tvrdí, že by se Češi měli přes tento solární neúspěch přenést. „Je třeba brát to jako ‚utopené‘ náklady. Hlavní zpráva by měla znít: Ano, toto byla chyba, špatně se to naplánovalo. Stejnou chybu ostatně udělali Němci. Dnes dostanete stejné množství elektřiny z fotovoltaických elektráren za desetinu ceny,“ říká. ...” (Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/solarni-energie-fotovoltaicky-panel.A200211_194102_ekonomika_mato)
Přenesme se přes minulost a podívejme se objektivně na čísla a vývoj technologií v poslední době. V loňském roce v České republice přibylo 25,14 MW nových solárních elektráren, což je dvojnásobek oproti roku 2018. Přesto se se zbytkem Evropy nemůžeme měřit. Ta totiž loni zprovoznila celkem 16700 MW nových solárních elektráren. Pro srovnání, i v tradičně “uhelném” Polsku v roce 2019 přibylo na 800 MW nových solárů, tedy třicetkrát víc než u nás.
OMYL č. 1: Energii z FVE panelů lze získávat jen v létě
Solární panely vyrábějí energii ze slunce, ale to neznamená, že když je zima, nefungují. Panely jsou v provozu bez ohledu na teplotu, naopak příliš vysoké teploty jejich účinnost paradoxně mírně snižují. Při nepřízni počasí je výroba energie pochopitelně nižší, ale provoz se nezastavuje.
OMYL č. 2: Dodávky energie z FVE jsou nestabilní
S technologickým pokrokem se postupně zvyšují a zlevňují možnosti akumulace elektřiny, tzn. jejího skladování pro pozdější využití. Nejvyšší spotřeba domácností je typicky večer, kdy je tma. Elektřinu ze slunce vyrobenou přes den lze díky bateriím spotřebovávat i v noci.
V některých projektech investoři navíc zkouší kombinovat klasické fotovoltaické panely s agrivoltaikou (laicky řečeno s kolmými panely). Tyto dva typy panelů mají nejvyšší účinnost v rozdílných denních dobách, protože chytají sluneční paprsky v rozdílných úhlech. Tím tak navzájem vykryjí mírnou nestabilitu dodávek energie.
OMYL č.3: Pořízení solárních panelů je drahé
Využití obnovitelných zdrojů s sebou nese určité investiční náklady, které se v posledních letech podařilo významně snížit díky výzkumu a vývoji. Fotovoltaické elektrárny nyní stojí jen 20 % toho, co před 10 lety.
OMYL č.4: Fotovoltaické elektrárny nefungují bez vysokých státních dotací. Nemá smysl do nich investovat
Žádná forma výroby energie se bez státních, případně evropských, příspěvků neobejde. A to včetně jaderných a uhelných elektráren. Na ty navíc doplácíme my všichni v cenách emisních povolenek, které se nám promítají do ceny běžné elektřiny.
Tím, že investiční náklady na pořízení FVE panelů neustále klesají, je výroba solární energie efektivnější. Dokonce v Německu a Španělsku fungují fotovoltaické elektrárny, které dodávají za cenu srovnatelnou s cenami na burze.
OMYL č.5: Solární panely zabírají cennou zemědělskou půdu
FVE panely nemusí vždy stát na poli. Důkazem toho jsou například zemědělská družstva v Myjavě, která umožnila instalaci panelů na střeše svých hospodářských budov. Má to hned dvě výhody. Panely nezabírají kvalitní ornici, která by mohla sloužit k živočišné nebo rostlinné výrobě. Navíc vytvářejí čistou a udržitelnou elektrickou energii. Některé solární elektrárny také využívají již zmíněné agrivoltaiky, které umísťují na pole se stínomilnými rostlinami. V praxi to vypadá tak, že panely vyrábí elektřinu a ještě zastiňují rostliny, které by na přímém slunci těžko přežily. Navíc mírně ochlazují půdu pod nimi, což v době změny klimatu a sucha rostlinám i krajině prospívá.
