Řepka fotovoltaice nepřeje. Obsahuje vysoké množství oleje a na solárních panelech dobře ulpívá. Na mastnotu se kromě žlutého pylu nalepí další prach a ten se pak těžko smývá. Už nestačí obyčejný déšť. “Je to jako když hospodyňka umývá nádobí. Mastnota jde dolů hůř a bez nějakého speciálního přípravku se jí nezbavím,” říká fund manager NOVA Green Energy Ondřej Žídek. Nečistoty a nánosy navíc výrazně snižují účinnost fotovoltaických panelů.
Abychom byli k řepce spravedliví, je třeba podotknout, že panely znečišťují i další pyly nebo prach z orby či okolních komunikací. Jen ten z řepky vyniká svojí schopností se vlivem tepla na panelech přeměnit na spečenou tenkou vrstvu, která jde obtížně dolů. Co vše se tedy usazuje na fotovoltaických panelech a jak to ovlivňuje jejich výkon?
Prach, soli, nečistoty, mastnoty, květy a další pyly. To všechno se usazuje na sklech solárních panelů. Kromě toho, že všechny tyto nánosy panely znečišťují a poškozují, především snižují jejich výkonnost. A to výrazně. Podle studií Univerzity aplikovaných věd ve švýcarském Bernu při zanedbání údržby klesá po dvou letech energetická účinnost elektrárny až o 13,8%.
Fotovoltaické panely je proto potřeba udržovat. Čistá skla totiž produkci energie významně zvyšují. “Udělali jsme si vlastní test na elektrárně v Čečejovcích na východním Slovensku. Po čištění panelů se ročně zvýšila produkce jednoho nainstalovaného MW z hlediska výnosu o více než 20,5 tisíc EUR ročně při nákladech do 5 tisíc EUR,” říká Ondřej Žídek. Při instalovaných čtyřech MW v tamní elektrárně jde o čistý zisk 60 tisíc EUR za rok, přibližně 1,5 milionu korun.
Kromě toho, že nečistoty mohou výrazně zahýbat s výkonem, panely navíc poškozují. Vítr ani déšť si s nimi ve většině případů neporadí. “Problém bývá například s prachem. Čím má panel nižší sklon, čím je tedy vodorovnější, tím víc prachových částic se na něm zachytí. Záleží také na tom, kde jsou FVE panely umístěny,” vysvětluje Ondřej Žídek. Většina panelů nainstalovaných v České republice má sklon mezi 30 až 45°, čili u nich nedochází k tak velkému znečištění jako u těch s nižším sklonem.
V okolí velkých silnic bývá znečišťování vyšší, především v důsledku usazování sazí vzniklých spalováním motorů. S výkonem panelů může významně zahýbat také pyl. Ten z řepky vyniká mimořádnou přilnavostí. “Žlutý pyl se na sklech působením sluníčka doslova napéká. Stejně jako ostatní nečistoty pak působením přírodních podmínek naleptává povrch panelu a ten postupně degraduje. Drsnější povrch způsobuje mikrotrhlinky, které v důsledku zachytávají daleko větší množství dalších nečistot,” říká Ondřej Žídek.
Usazeniny se navíc na panelu neukládají rovnoměrně. Migrují, často se hromadí na hranách a v rozích kolem rámů. I když se celý tento proces neděje ze dne na den, při průměrné dvacetileté životnosti panelů už je významný. Pokud jsou části solárních panelů znečištěné, snižuje se výnos celého modulu. Kvůli sériovému zapojení panelů pak nejslabší modul ovlivní výkon celku směrem dolů a výkon celé elektrárny nebo její části klesá.
Co tedy s tím? Majitelé domácích střešních FVE si poradí celkem snadno, panely umyjí ručně, případně je mohou spláchnout proudem vody. U velkých projektů je toto řešení nemožné. Pravidelné strojové čištění s pomocí robotů probíhá podle míry znečištění a také podle umístění panelů. “V každé lokalitě čistíme s různou periodicitou. U některých je potřeba povolat stroje i dvakrát ročně, na jaře a na podzim po orbě okolních polí. Roli hraje i okolní výstavba a prašnost,” dodává Ondřej Žídek.
Solární panely se navíc ošetřují povrchovou antireflexní úpravou, která snižuje náchylnost skla ke korozi. Používají se i nanotechnologie, které mohou každoroční údržbu a čištění panelů výrazně zjednodušit.
