Karel Krhovský (REDSIDE): Navzdory strmému růstu objemu aktiv v českých fondech kvalifikovaných investorů (FKI), je u nás investice skrze tyto investiční vehikly, v porovnání se situací na vyspělých kapitálových trzích, nadále poměrně okrajovou záležitostí. V době zvýšené volatility na trhu s klasickými finančními nástroji a nízkými sazbami na spořících účtech bank, mohou být investice skrze FKI i navzdory výrazně vyšší počáteční investici, zajímavou alternativou jak ke klasickým podílovým fondům, tak k veřejně obchodovaných ETF.
Současný vývoj na kapitálových trzích nutí konzervativní investory mnohem více přemýšlet nad svou investicí, nežli tomu bylo ještě na začátku loňského roku. Přebytek likvidity v bankovním sektoru jako důsledek intervenčního režimu, v němž skoro do poloviny roku 2017 Česká národní banka uměle oslabovala českou korunu, způsobil, že úrokové sazby na běžných či spořících účtech bankovních domů, se pohybují hluboko pod úrovní současné inflace. To v kombinaci s pozvolným koncem býčího maratonu na akciových trzích projevující se enormní volatilitou, činí z dříve jednoduché otázky, kam investovat, otázku, na kterou se dnes hledá poměrně složitá odpověď.
Přesto všechno Češi zůstávají českým bankám věrní, neboť na investici skrze například investiční fondy, se nadále významná část populace dívá prizmatem divokých devadesátých let. Ba co víc. Z vývoje posledních let je evidentní, že čím méně banky svým klientům za vložené peníze nabízí, tím dynamičtěji jsou ochotni čeští investoři bankám půjčovat. Řečí čísel tvoří vklady u bank více než 50% podíl na finančních úsporách českých domácností, a tedy při současné výši inflaci dochází k trvalé ztrátě kapitálu u více než poloviny „investic“ českých domácností.
Nutno podotknout, že ani podílové fondy pro drobné klienty za sebou nemají z pohledu výkonnosti nejlepší rok. Převážná většina tříd aktiv vloni klesala. Situace, kdy padají ceny akcií i dluhopisů současně, je pro investory vždy bolestivá, neboť většinou když cena jednoho aktiva roste, cena druhého klesá. To však platí jen v případě, pokud při poklesu akciových trhů nerostou zároveň základní úrokové sazby. Na tomto příkladu je vidět, jak těžké vloni bylo najít napříč kapitálovým či peněžním trhem aktiva, která by dosahovala alespoň mírně pozitivní návratnosti.
V momentě, kdy krátkodobě neplatí základní tržní zákonitosti a trhy jsou ve vleku spíše negativního sentimentu souvisejícího s růstem úrokových sazeb, než změny technických a fundamentálních parametrů, získávají jistou výhodu subjekty typu fondů kvalifikovaných investorů, které mají při výkonu portfolio managementu v maximální možné míře uvolněné ruce. Mohou tak pružně, a především rychle reagovat na změny na jednotlivých trzích klasických finančních nástrojů. Případně se jim mohou zcela vyhnout a investovat do alternativních aktiv, jejichž fundament je mnohém méně korelován s finančními trhy a jejichž hodnota pravděpodobněji obstojí i v dobách ekonomických recesí a akciových pádů.
Typickým případem jsou například nemovitostní fondy zaměřené na kancelářské budovy a logistické parky, které vesměs dosahovaly za loňský rok výnosnosti mezi 5 až 10 %, přičemž například pražský trh s kancelářskými budovami je považován dlouhodobě za jeden z nejstabilnějších realitních trhů s velmi dobrou likviditou. Tyto fondy na rozdíl od klasických podílových fondů nejsou povinny ze zákona držet 20 % objem aktiv v hotovosti, což na jednu stranu snižuje likviditu investice, na druhou však vytváří v době nulových sazeb na bankovních účtech, v kombinaci s nižšími administrativními náklady, potenciál pro vyšší výnos. Obdobně tomu však bylo u v případě energetických FKI, či FKI zaměřených na investice do půdy, pohledávek nebo soukromých podniků.
Investice skrze fondy kvalifikovaných investorů tedy umožňují investorům nahlédnou i do oblastí, ve kterých je poměrně obtížně se z pozice individuálního investora kapitálově a odborně prosadit. Možná právě tyto oblasti budou v době vysoké volatility a nestability na tradičních trzích tím pověstným bezpečným přístavem umožňujícím nejen uchovat, ale i konstantně zvyšovat hodnotu samotné investice.
